S Trabantem 1.1 žádné peníze vydělat nemůžeme h
AUTO: Trabant 601 je už skoro neprodejný. Kdy dojde k zastavení produkce?
Neef: Není pravda, že by byl neprodejný. Ale poptávka výrazně
klesla. Při náhlé měnové reformě by produkce nejspíš musela být
zastavena.
A: Vyrábíte tedy na sklad?
N: Ne, máme ještě odběratele v zahraničí. Na rok 1990 je v tuhle chvíli nasmlouváno 40 000 kusů.
Doufáme, že najdeme i další odběratele.
A: Jaké další země jsou ještě odběrateli 601?
N: Maďarsko, Jugoslávie, Rumunsko, možná znovu také Polsko.
A: Je možné oživit odbyt 601 v tuzemsku výraznou slevou z ceny?
N: To si nemyslíme. Nemáme to v plánu.
A: Pro spuštění sériové výroby čtyřtaktního Trabanta 1.1 se stále počítá s datem 21. května 1990?
N: Ne, bude to dříve. Výroba začne již na začátku května, nejdříve v Moselu, později také ve Cvikově a v Meerane.
A: To znamená, že na rozdíl od dosavadních plánů vznikne hned i kombi jako čtyřtakt?
N: Ano a sice v obráceném poměru. Doposud jsme vyráběli 80 procent limusin a 20 procent kombíků.
A: K čemu tolik kombíků?
N: Protože našimi konkurenty jsou malé kombi. Jako příklad mohu uvést Fiat Panda.
A: Orientujete se podle těchto aut i co se ceny týče?
N: Ano. Musíme být konkurenceschopní.
A: Vzhledem k technickému standardu by 1.1 neměla stát více než 6000 marek.
N: Pokud připustíte toleranci plus/minus 20 procent, budete se nacházet řádově v oblasti našich úvah. Nakonec ale rozhodne trh.
A: A co ohlášených 19865 marek za základní verzi?
N: Všechny ceny vypočítáváme v západoněmeckých markách. Pokud
v době začátku prodeje ještě nebude existovat měnová unie, budeme
pochopitelně muset cenu snížit.
A: Budete-li prodávat Trabant 1.1 za cenu ve zmíněném rozmezí, vyděláte něco?
N: Ne, s 1.1 nemůžeme vydělávat žádné peníze. Doufáme v cenově podpůrná opatření.
A: V jakém smyslu?
N: Buď budou naše ceny podporovány přímo nebo dojde k zavedení
ochranných cel na konkurenční automobily, abychom měli šanci na prodej.
A: Taková opatření však do tržního hospodářství nepatří.
N: Ovšem. Ale když zůstaneme bez ochrany, hrozí masová nezaměstnanost a pak musí být vyplácena podpora v nezaměstnanosti.
A: Jak silné vlastně jsou v závodě obavy před nezaměstnaností?
N: Momentálně panuje určitá nejistota. Máme konkrétní představy o budoucnosti, ale problémem jsou příští měsíce.
A: Dodal vám Lipský veletrh na počátku roku optimismus?
N: Překvapivě jsme se setkali s velkým zájmem o Trabant 1.1,
právě u zástupců ze Západní Evropy a Severní Ameriky. Z těchto
rozhovorů máme na Trabant pozitivní ohlasy.
A: Do Lipska jste vyrazili také s jedním zvláštním modelem?
N: Představili jsme Trabanta Tramp 1.1., vylepšený Kübel...
A: ...ten se kterým v jeho původní podobě jezdili pohraničníci?
N: Přesně tak. Ale Kübel bude i nadále vyráběn ve své základní verzi, například pro lesníky.
A: V jakém počtu zamýšlíte Tramp 1.1 vyrábět?
N: 2000 až 5000, výroba bude spuštěna ještě v roce 1990.
A: Máte již představy o ceně?
N: Uvažujeme řádově o 12 000 západoněmeckých marek.
A: A kolik 1.1 by v roce 1990 mělo celkově spatřit světlo světa?
N: Původně jsme plánovali 15000 kusů, nyní jsme si předsevzali 50000, v případě potřeby to může být i více.
A: Typ 601 se nachází před zastavením výroby. Před 1.1 je jen
omezená doba výroby. Jak to vypadá se zajištěním náhradních dílů do
budoucna?
N: Sachsenring Zwickau zaručuje všem starým i novým zákazníkům
zaopatření náhradními díly podle potřeby až do konce devadesátých let.
A: Výraz „podle potřeby“ byl v minulosti zneužíván. To nikoho nepřesvědčí.
N: Ohledně minulosti máte pravdu. My však vycházíme z toho, že
v budoucnu bude méně generálních oprav. Tím pádem budou náhradní díly
pro skutečnou potřebu k dispozici.
A: Proslýchalo se, že ve Cvikově jsou z jedné třetiny vyráběny náhradní díly.
N: Tak tomu není. V roce 1989 dosáhla naše produkce hodnoty 2,5 miliard marek, na náhradní díly z toho připadalo 200 miliónů.
A: Náhradní díly na Trabanta jsou relativně levné. Zůstane to tak i nadále?
N: Nejsou levné jen relativně, nýbrž absolutně. V budoucnu zůstanou nadále relativně levné.
A: Ceny náhradních dílů tedy vzrostou?
N: Tomu se nevyhneme. Ale měly by zůstat tak nízké, aby Trabant
zůstal zajímavý pro lidi, kteří nemají peníze na auta, která přicházejí
na trh nyní.
A: Doposud byl Trabant přidělován na pořadník. Jste připraveni na volný prodej?
N: Začínáme přemýšlet nově. Na západě můžeme vidět, jak to
funguje. Máme v plánu vybudování obchodní sítě tak, jak je to běžné
v západních zemích. Prodejce bude vykupovat ojeté vozy protiúčtem a
nabídne formy financování nebo leasing. Záruční dobu prodloužíme
z jednoho roku na dva, počet záručních kilometrů zvýšíme z 10 000 na 20
000.
A: Budou moci prodejci brzo nabídnout ze Cvikova ještě širší sortiment?
N: Kromě Trabantu 1.1 brzo nabídneme také VW Polo. S jeho
montáží se původně mělo začít až v roce 1991, ale i zde si musíme
pospíšit. Od podzimu 1990 v Moselu každý den opustí brány závodu 50
Volkswagenů Polo.
A: Díly budou kompletně dodávány?
N: Zpočátku ano. Ve druhé etapě, která by měla být dokončena do
roku 1992, bude závod v Moselu zpracovávat i předvyrobené části
karosérie. V té době už bude fungovat i lakovna. Produkce pak bude
dosahovat 400 vozů VW Polo denně, což v roce 1991 činí zhruba 100 000
automobilů.
A: A to všechno vedle výroby Trabantu 1.1?
N: Zprvu nebude možné zabránit souběhu výroby. Ale úměrně
k tomu, jak bude narůstat montáž Pola, se bude moci snížit výroba
Trabantů, přinejmenším v Moselu.
A: Kdy se dočkáme novinky, společného dítka Sachsenringu a VW?
N: Ve třetí etapě v roce 1994, to už bude závod v Moselu
dokončen. Z jeho pásu bude sjíždět následovník Pola. Díly karosérie
budou pocházet z naší lisovny, karosérie zde bude kompletována, díly
zde budou lakovány a montovány.
A: V jakém počtu?
N: Nejprve 500 kusů denně, později však 1000, tedy 250000 ročně.
A: Kdo ještě se na této produkci kromě Sachsenringu bude podílet?
N: Byla uzavřena smlouva o spolupráci mezi koncerny VW a IFA, tudíž jsou zahrnuty i všechny dílčí podniky koncernu.
A: O jaké podniky se jedná?
N: VEB Sachsenring je s 11 500 zaměstnanci největším podnikem.
Dříve následovaly Automobilové závody Eisenach s 10 500 zaměstnanci, ty
však nyní spolupracují s Oplem. Do koncernu ještě patří továrny Barkas
v Karl-Marx-Stadtu (výroba motorů), Hainichenu a Frankenbergu,
automobilky ve městech Gotha a Werdau, subdodavatelé v Ronneburgu,
Geře, Triptisu a mnoho dalších.
A: Kolik pracovních sil to dělá celkem?
N: Asi 55 000. VW a IFA se snaží nabídnout všem další perspektivu.